Edward J. Smith

Kapitán Edward John Smith (27. ledna 1850 – 15. dubna 1912) byl kapitán lodi Titanic, která se potopila v roce 1912. Se svou manželkou měl dceru Helen Melville Smithovou. V Anglii, v Lichfieldu se nachází jeho socha.

Biografie:

Osobní život:

Narodil se 27. ledna 1850 ve městě Hanley. Jeho rodiče byli Edward Smith (hrnčíř) a Catherine Hancocková rozená Marshová, kteří se vzali se roku 1841 ve městě Wolstanton a později si založili obchod. J. E. Smith se učil na škole v Etrurii. Ve 13 letech odešel do Liverpoolu, kde započal svou námořnickou kariéru. 12. 7. 1877 se oženil se Sarah Eleanor Penningtonovou, se kterou měl dceru Helen Melville Smithovou. Rodina žila v luxusním domě jménem "Woodhead" v Southamptonu.

Jako kapitán:

V březnu 1880 se přidal k lodní společnosti White Star Line, kde začínal jako 4. důstojník na lodi Celtic na linkách do Austrálie a do New Yorku. V roce 1888 dostal certifikát "Extra Master" a připojil se ke Královskému námořnictvu jako poručík (od té doby mohl připsat ke svému jménu zkratku R.N.R.), což znamenalo, že mohl být se svými loděmi povolán do války.

Vyšší postavení:

Po dobu 9 let byl kapitánem lodi Majestic počínaje rokem 1895. Když začala roku 1899 Jihoafrická válka, byl povolán, aby tam se svou lodí Majestic dopravil vojáky. Obě dvě cesty do jižní Afriky se obešly bez incidentu, za což obdžel od krále Edwarda VII. medaili. Nakonec se stal komodorem flotily White Star Line. Někteří pasažéři by se plavili přes Atlantik jen pod jeho velením. Proslavil se jako "milionářský kapitán" kvůli tomu, že vyšší společenské vrstvy v Anglii žádaly, aby velel lodím, na kterých se plavily. Od té doby, co se roku 1904 stal komodorem, byla pro něj rutina, že byl povoláván, aby velel novým lodím na jejich prvních plavbách. Roku 1904 byl povolán velet nové, svého času největší lodi na světě společnosti White Star Line, lodi Baltic, jejíž první plavba z Liverpoolu do New Yorku 29. 6. 1904 proběhla bez potíží. Po třech letech na Balticu mu byla přidělena jeho druhá největší loď Adriatic, jejíž první plavba opět proběhla bez potíží. Během služby na Adriaticu obdržel medaili za "dlouhou službu" Královskému námořnictvu společně s povýšením u White star Line na velitele. Teď by se mohl podepisovat jako Velitel Edward John Smith, R. N. R.

Na Olympiku:

Byl pověstný jako jeden z nejzkušenějších kapitánů, a tak dostal velení na první z nových zaoceánských lodích třídy Olympic, opět svého času největší na světě. První plavba lodi Olympic z Liverpoolu do New Yorku proběhla 21. června 1911 bez potíží, ale když byla poté zakotvena v přístavu v New Yorku, stal se malý incident, který by mohl nastínit budoucí události. Když kotvil u mola 59, byl pod velením přístavního pilota tažen 12 tažnými loděmi a jedna z nich se v dostala pod pravý šroub Olympiku. Tažná loď se otočila, narazila do Olympiku a během okamžiku se zachytila pod jeho zádí, nakonec se ale uvolnila a snažila se "dokulhat" do přístavu.

Incident s HMS Hawke:

20. září 1911 nastalo první vážné neštěstí Olympiku během kolize s britskou válečnou lodí HMS Hawke, při kterém válečná loď přišla o příď. Ačkoli byly u Olympiku poškozeny dvě vodotěsné přepážky, byl přesto schopen doplout do Southamptonu. Na konci vyšetřování Královské námořnictvo obvinilo Olympic, že jeho masivní velikost způsobovala sání, které k němu přitáhlo loď HMS Hawke. Na můstku v té době byl kapitán Smith, ale navigaci lodi nyní řídil lodivod. Byla to pro White Star Line finanční pohroma a doba, po kterou byla loď mimo provoz, dělala situaci ještě horší. Olympic se vrátil do Belfastu, kde měl být rychle opraven, kvůli čemuž byla loděnice Harland & Wolff nucena zpozdit dokončení Titaniku, protože jeho hřídel pro lodní šroub měla být použita pro Olympic. Znovu na moře vyjel v únoru 1912, ale hned ztratil list vrtule a znovu musel být nouzově opraven. Kvůli tomu musela loděnice znovu odložit dokončení Titaniku a jeho první plavbu, která měla být původně 20. března. Nový termín potom byl 10. dubna.

Na Titaniku:

Nejoceňovanější kapitán White Star Line byl i přes minulé problémy kapitán na nové lodi Titanic, když opouštěla během své první plavby Southampton. Ačkoli některé zdroje říkají, že se rozhodl jít po první plavbě Titaniku na odpočinek, článek, který se objevil v časopisu Halifax Morning Chronicle 9. dubna 1912 říkal, že kapitán Smith by zůstal u Titaniku až do té doby, než společnost postaví větší a lepší loď. 10. dubna 1912 si Smith, který měl na sobě buřinku a dlouhý kabát vzal taxi od svého domu až k southamptonskému přístavu. Na Titanic přišel v 7:30 hodin ráno a připravoval se na nástup v 8 hodin na palubě. Šel do své kajuty, aby dostal zprávu o plavbě od svého vrchního důstojníka Henryho Wilda. Když se Titanic ve 12:14 rozjel, vyvrhl obrovské množství vody směrem ke kotvišti, které se odrazilo zpět k Titaniku. Jeho rychlý zákrok zabránil předčasnému ukončení první plavby. Někdo to považoval jako nešťastné znamení, podobně jako když se Olympic srazil s lodí HMS Hawke pod velením kapitána Smithe. 14. dubna 1912 ve 23:40 se Titanic srazil s ledovcem poblíž New Foundlandu v severním Atlantiku. Za 2 hodiny a 40 minut se loď potopila. Zahynulo asi 1523 lidí a on byl jedním z nich.

Smrt:

Není známo, jak zemřel. Někteří, co přežili, tvrdí, že jej viděli ve vodě se záchrannou vestou, zatímco jiní že jej viděli na můstku, když ho voda zaplavila. V knize Roberta Ballarda "The Discovery of the Titanic" se píše, že kapitán Smith šel na můstek očekávat svůj osud ve 2:13, zhruba 7 minut před úplným potopením lodi. Tento nápad byl použit i ve filmu z roku 1997. Jeden další pasažér tvrdí, že viděl kapitána plavat zpět na promenádní palubu brzy poté, co byl nasát, když okna na velkém schodišti povolila. Titanic narazil na ledovec 14. 4. 1912 ve 23:40, ale potopil se až ve 2:20 ráno následující den. To určuje datum jeho smrti na 15. dubna 1912.